Report – První azylácký chilli fest



Zdar vespolek, jak se máme? Dneska se vykašlu na recenzi a pro změnu se rozepíšu o tom, jak jsem se měl na chillifestu v Liberci.

Musím se pochválit, že přípravu jsem nepodcenil. S organizátorem jsem se domluvil, že vezmu nějaké omáčky na ceny a něco málo pro případné zájemce na prodej. To „něco málo“ nakonec znamenalo plnou krosnu pálivýho kontrabandu, takže jsem něco udělal i pro svoje zdraví, když jsem tu tíhu táhnul na hřbetě. 


Z Hradce jsem vyrazil krátce po poledni a už kolem čtvrté jsem vystupoval na libereckým hlavním nádraží. Vlakový spojení z Hradce do Liberce je fakt na pěst: sice je to o dost blíž než třeba do Brna, ale za to cesta trvá o hodinu a něco dýl. Ale co už, aspoň jsem si chvilku dáchnul.

Z nádru je to do Azylu kousek, slabá čtvrthodinka chůze to spravila a ani jsem nebloudil. Azyl je super místo. Vepředu hospoda s velmi solidně zásobenou pivotékou, venku obří zahrádka s možností grilování a uvnitř vzadu koncertní sál. Tam už se na stolech začaly množit pokrmy nejrůznějšího druhu, který spojovalo jediný – přítomnost chilli a nepřítomnost surovin živočišnýho původu.

Vítám se s pořadatelem Vaškem, shazuju krosnu a jdu omrknout cvrkot a doplnit tekutiny. Na doporučení startuju třináctkou od Matušky. Vynikající pivo, ale po všem tom cestování pěkně stoupá do hlavy, takže jako další už si radši dávám jedenáctku Krakonoše a po zbytek akce jsem více méně na nealku, anžto podnik nabízí široký výběr nejen piv, ale i senzačních limonád. A jak těmto nápojům obvykle vůbec nehovím, tak zázvorová limča od F H Prager je prostě neodolatelná.


V mezičase potkávám spoustu starých i nových přátel a známých, radost převeliká. Schyluje se ke žranici, tak se odebéřu k rautovým stolům. Začínám poněkud netakticky burgerem a grilovanou zeleninou, takže jsem poměrně brzy plný, a stojí mne pak hodně úsilí, abych zvládl ochutnat ode všeho. Ale podařilo se, ohledně jídla mám vůli silnou jako kocour Garfield. Chutné bylo snad všechno, pálivost byla proměnlivá, překvapivě nejvíc asi nakládala bramborová kaše se zelenýma fazolkama a lečo. Senzační byly domácí sterilovaný habanera, ty byly v tak perfektně ochuceným láku, že jsem je chroupal jen tak. Po jídle jsme dostali hlasovací lístky a ocenili své favority.

Mezi tím už dělám první obchody. Prodávám toho docela dost, během chvilky už mi zbývají jenom semínka a Agenti, a i těch valem ubývá. Prima, není nad to, udělat někomu radost. Stejným způsobem zřejmě uvažoval i pan Docent, který moji maličkost suverénně zapsal coby soutěžícího v pojídání pálivostí. A kakraholte, s tím jsem tedy fakt nepočítal, chudáci moje vnitřnosti! Díky za důvěru kámo, jdu do toho.

Na startu se nás sešlo tuším deset. Začínáme chilli papričkou, docela pohoda. Pak Sriracha, třetí kolo Agent. Veget. Kolo čtvrté přináší žluté habanero, následované v dalším kole habanerem červeným. Nic hroznýho, ale začíná lehce přituhovat. Pálivost skokově roste v kole šestém, kdy dostáváme žlutou varietu papričky trinidad scorpion moruga. Uf, tohle už zajídám trochou toustovýho chleba. Časové limity mezi jednotlivými koly stanovené nejsou, ale rozhodně se neflákáme a k žádným zbytečným prodlevám nedochází, spíše naopak. Nemažou se s tím ani organizátoři, takže před námi přistává TSM s vylepšením ve formě extraktovky Ultra Death o pálivosti nějakých 750 000 SHU. Extrakty já nerad, tuze nerad. Bývá mi po nich fest blbě, ale pro tentokrát se kousnu a porci sním extrémně rychle. Pak rovnou dropnu, anžto představa, že bude následovat další extrakt, mne nenaplňuje žádným nadšením. A v neposledku, když už dávám věci na ceny, tak přece nemůžu vyhrát, to by bylo jednak trapný, jednak bych byl ve střetu zájmů, to dá rozum 🙂 V kolech dalších se konzumují celé papričky těch nejpálivějších odrůd a další lahodnosti, nervy tečou, čela se potí… a po pár kolech známe vítěze. Gratulace hrdinovi!

Po soutěži zase prodávám a měním, obsah krosny se utěšeně tenčí. Od Hawwwrana a jeho milé dostávám na košt omáčky včetně jedné opravdové specialitky pro milovníky fastcoru, již brzy v recenzích. A kupuju si domů benefiční chilli pivo, snad mne přesvědčí víc než svýho času Firedog.





Následuje koncert. Pražští Krüger předvádějí velmi solidní rubanici s oboupohlavním zpěvem. Jako druzí nastupují Blackmail z Maďarska se svým jakostním disbeatem, po nich Psykoanalyysi až z Finska. Oba boybandy jedou na 100 procent, spokojenost.

Po koncertu volná zábava na baru a dojídání nesnědeného jídla z rautu. I v pokročilé hodině vládne maximálně přátelská a vstřícná atmosféra, tak to má být. Zdržím se do třech, pak vyrážím na vlak. O půl sedmý vystupuju v Hradci a v sedm už spokojene lezu doma do postele.

Celkově hodnotím akci jako velmi vydařenou a příště pojedu zas.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *